1. týden 12.04.2020 - 19.04.2020

19.04.2020

Agiška se pořád nechává krmit, ale alespoň takhle se nažere a štěňátka přibývají, tak snad je všechno v pořádku. Dnes ráno jsem ji našla ležet vedle bedny, už tedy usoudila, že štěňátka nepotřebují pít vždy, když si vzpomenou, ale že jim to bude postupně dávkovat... musí si holka i trochu odpočinout :)

Tráví už také delší dobu venku... vyhřívá se na sluníčku a vyžívá se ve své zálibě "chytání hmyzu". 

Štěňátka jsou již rozlezlá po celé bedně, zatím ale spíše ve skupinkách, aby cítili teplo sourozenců. Po nakrmení spokojeně vyspávají a jen občas se ozve nějaký zatoulaný nespokojenec. Jakmile spustí celá banda, Agiška nastoupí se svou zásobárnou mléka.

16.04.2020

V prvních dnech se všechno točí hlavně kolem "váhy" :) Všichna štěňátka pomaličku přibývají a většina  už překročila půl kg, a největší červenou zdatně dohání šediváček. Žlutá a oranžová fenka měly nejnižší porodní váhu, jejich přírůstky jsou ale stejné nebo i větší než u sourozenců, hranici půl kg tak už mají také těsně na dosah. Agiška dělá drahoty se žrádlem a tak pořád zkouším, na co by měla chuť a co by spořádala bez přemlouvání. O štěňátka se stále stará velmi pečlivě, začíná se ale již víc vzdalovat a dneska si chvíli užívala i sluníčka. Pečlivě ale sleduje dveře do domu, aby tam Tino nebo Ery nevešel... nahlídnout můžou, ale hned je "pakuje" pryč... hlavně Tina důrazně upozorňuje, že dál než ke dveřím má vstup zakázán, i když je zvědavý, co se v bedně děje... Eryho nezajímají ani tak zvuky od štěňátek, jako mu spíš vadí, že ho Agiška a štěňátka "vyhodila ven" z jeho místa v domě, kde teď na důchod odpočívá.

Mezi štěňátky už začínají být rozdíly... jsou taková, o kterých skoro nevím... zelený a šedý pejsek, červená a fialová fenka... najdu je většinou u mléčného baru ve spodní "řadě", i když šediváček se dokáže pěkně ozvat, když se probudí a maminka není poblíž. Hnědý a růžová se už také naučili najít rychle své místo... oproti tomu žlutá, oranžová a modrý se na jejich zádech dobývají ke strukům v řadě horní a než si najdou ten svůj, je tam pořádně hlasitá přetlačovaná :) 

14.04.2020

Odpoledne nás navštívil kamarád veterinář, zkontroloval štěňátka i Agišku a všichni jsou v pořádku. Po včerejší stagnaci nebo mírném úbytku váhy dnes všechna štěňátka alespoň o něco málo přibrala, nejsilnější "lokty" má červená fenka, která přesáhla váhu 600 g. Měla ale nejlepší "startovací" pozici. Její menší sourozenci ji ale místo u mléčného baru nenechávají bez boje... 

13.04.2020

Noc proběhla v klidu, jen si Agiška trochu upravila pelíšek podle sebe. Dostat ji ven od štěňátek, aby se alespoň vyvenčila, je pořád problém. Oproti minulému vrhu ale nechává Tina i Eryho nahlédnout na drobotinu v klidu a bez vrčení. Drží se ale oba jen u dveří, upřený pohled Agišky je dál nepustí o:) 

První den jsem Agišku nechtěla stresovat, tak jsem si focení naplánovala na dnešek. Zatím to ale stále ještě není moc proveditelné... nechat Agišku na chvíli venku, abych na fotky měla čas, nešlo... štěkala a dobývala se dovnitř. Tak jsem ji pustila, ale každé zvednuté štěně musela kontrolovat, lezla do záběru, takže jsem musela štěňátka dát co nejblíže k ní a neřešit "pozadí" a světlo z okna, protože odnést je dál od ní nebylo možné... 

První fotky jsou ale hotové a vložené k jednotlivým štěňátkům, na společné si budu muset ještě ale chvíli počkat, až Agiška přestane své potomky tak hlídat o:) 

12. 04. 2020

Dvě probdělé noci a Agiška stále v klidu, dávala si holka na čas, ale byla klidná, při venčení ji zajímaly sousedovic slepice a ještě stihla "vynadat" i psům přes plot... prostě spokojená budoucí matka. Nouzový stav, omezené hodiny na veterině a ještě Velikonoční pondělí mi na klidu moc nepřidali, takže jsem přece jen plánovala v neděli odpoledne pro jistotu zajet na kontrolní sono, jestli je všechno v pořádku.

Naštěstí to nebylo potřeba, Agiška začala ráno před pátou hodinou projevovat neklid a 5 minut před šestou se narodilo první štěňátko. Průběh porodu byl klidný a poslední fenka se narodila 5 minut před polednem. Hlídala jsem ji ale pro jistotu ještě celé odpoledne. Agiška je vzorná matka... nehne se od své drobotiny a mám problém ji dostat ven na venčení. Je až nešťastná, když se některé ozve hlasitěji, jak se mezi sebou přetlačují k mléčnému baru nebo když se některé zakutálí kousek od ní.

« Zpět na seznam článků