Moravia Hovacor

Přeskočit na navigaci

Plánujeme štěňátka

Plánujeme štěňátka - krytí v červnu 2018

Krytí v prosinci nebylo bohužel úspěšné a Agi nezabřezla. Nehážeme flintu do žita a krytí zopakujeme při dalším hárání, které Agi vychází na červen

Pro zájemce krátké představení rodičů F-vrhu

Otec: ECHNATON EREON Eilleen

Na pomyslném pořadí mých hovawartů obsadil Ery zaslouženě první místo. Ne, že bych ostatní neměla ráda... Eryho otec Argo byl můj srdíčkový pes... vyrovnaný, sebevědomý, s výrazným kořistnickým i obranným pudem, velmi kontaktní a závislý na své rodině. Nebyl to ale bezproblémý pes pro každého, člověk musel být pořád ve střehu a předvídat jeho reakce. Přesto to byl pro mě ideální představitel plemene, jak ho standard popisuje... a plnil to i tím, že byl opravdu hlídač dvora a statku s hospodářstvím.

Ery je mu na jednu stranu hodně podobný, ale na druhou zase úplně jiný... jako jedináček si vzal od svých rodičů jen to nejlepší a splnila jsem si s ním sny, které jsem vlastně ani neměla o:)

Reprezentovat Českou republiku na 1. IHF Mistrovství světa hovawartů podle zkoušky IPO3 a neudělat tam ostudu... to je něco, co jsem vůbec neplánovala, ale byl to zážitek, na který se nazapomíná o:)

Jaký tedy Ery je?

Elegantní kompaktní pes střední výšky, sportovního lehčího typu s výbornou mechanikou pohybu. Poznávací znamení je balónek v tlamě... bez něj se s ním nedá nikam jít. Nějak jsem tu jeho zálibu dotáhla až k závislosti a velmi často je balónek jediná možnost, jak ho "umlčet". Jako malé dítě... potřebuje svůj "cumel", aby byl spokojený o:)

Ze psích sportů mi nejvíc vyhovuje sportovní kynologie a Ery je pro ni přímo stvořený svou stavbou těla a hlavně povahou - je kontaktní, ochotně spolupracuje a práci si přímo vynucuje... Ery je pes, který má největší radost, když dostane povel "k noze" o:)

Obrany... pro většinu hovawartů je to ve sportovce největší kámen úrazu. Ery je i v této oblasti tak trochu svůj... vidí kořist, zakousne se a drží. Nepotřebuje přílišné dráždění, je spíš číhavý a na kořist si rád počká. Proto nikdy nevynikal v náskocích a efektních letech na rukáv... jde na jistotu a odráží se na poslední chvíli, kdy už ví, že bude kořist jeho o:)

Proto také největší problémy na obranách jsme měli s pouštěčkama... v tomhle se "potatil", ale na rozdíl od Arga, u kterého jsem pouštění nevyřešila vůbec, se to Ery nakonec naučil o:) Další ztrátové body mívá od rozhodčích za to, že nebojuje... on prostě jen chytne rukáv a "zastavuje" figuranta spuštěním těla... stačí mu k radosti a spokojenosti, že může "kořist držet" a je jedno, jestli je to rukáv nebo balónek... o boj ať se snaží ten na druhém konci o:)

Psů, kteří jsou skvělí ve všech třech oddílech sportovní kynologie, není mnoho a to nejen u hovawartů. Naší nejslabší disciplínou jsou stopy, ale to spíš proto, že jsem Eryho přesně stopovat nenaučila. Ale snažíme se i na tom pracovat a i proto, že stopy je možné dělat se psy i staršími, budeme se teď na ně víc zaměřovat... čas nezastavíme a Ery bohužel nemládne...

Jako každý pes má i Ery své nedostatky a "mouchy", je potřeba o nich vědět, ale jejich míra a důležitost je relativní podle toho, co od svého psa člověk očekává. Pro mě je Ery po všech stránkách nejlepší hovawart, kterého jsem měla!

Nechat si po něm potomka jsem proto rozhodnutá už dlouho a jak šel čas, začala jsem hledat vhodnou "matku". Plemeníka si ale vybírají chovatelé a doufat, že za ním přijede na krytí "top" fena, po které bych si chtěla potomka vzít, by mohlo být marné. Nejrozumnější řešení nakonec vycházelo pořídit si fenku a následníka si odchovat doma.

Výběru vhodného spojení jsem věnovala více jak 2 roky... studovat rodokmeny, co bych u předků své budoucí feny chtěla a co ne, nebylo vůbec jednoduché. Skloubit všechno tak, aby co nejvíc vyšel předpoklad pro její zdraví, povahu, exteriér a pak i následné uchovnění... vše je stejně nakonec o kompromisech a prioritách, protože najít úplně ideální spojení je většinou nereálné...

Nakonec rozhododla tak trochu náhoda. Když nevyšla zamluvená fenka v Německu, dorazila mi žádost na vystavení krycího listu pro A-vrh chovatelské stanice Ghipinaldo. V tu dobu jsem unás lepší vhodné spojení pro mé plány nenašla a jako plus k tomu byla chovatelka, která má podobný náhled na chov a hovawarty jako já. Tak se stalo, že jsem v květnu 2015 přivezla Erymu domů možnou budoucí nevěstu...

 

Matka: AGAINST ALL ODDS Ghipinaldo

Fenku jsem tedy vybírala za přesným účelem, ale v chovu jako v dalších činnostech je potřeba mít velkou pokoru... výběr vhodného spojení je velmi důležitý, ale pořád mluvíme o předpokladech, které mají štěňata po svých rodičích a předcích... záruka žádná. Tu nám žádný odpovědný chovatel dát nemůže. A výběr konkrétního štěněte už je pak velká sázka do loterie. Ve vrhu A- Ghipinaldo se narodily dvě fenky, podle zpráv od chovatelky to vypadalo, že k nám příjde fenka se žlutým obojkem... nakonec asi rozhodlo srdíčko, protože rozumově si to moc nedokážu zdůvodnit, ale den před odběrem jsem to změnila a odvezla jsem si "červenou" Agišku... tmavého bubáka s malým ridge na nose.

Agi je těžko popsatelná, co je na jedné straně přednost, na druhé je to trochu komplikace... prostě je to nevyzpytatelná ženská... takový Jekyll & Hyde o:)

Předností je její absolutně neagresivní povaha vůči lidem... to ale zase komplikuje její výcvik... je podřízenější, nedokáže se "rozlobit", ale dokáže se urazit a vymyslet spoustu lumpáren... a ví, že ji sposta věcí projde... nedokážu na ni být prostě přísná, takže je z ní takové rozverné, občas nevychované sluníčko...

Agi je středního formátu, elegantní kompaktní fenka bez výrazných přednostní i nedostatků. Taková šedá myška, která "rozkvete" v momentě, kdy se může rozběhnout... svým pohybem také dokázala upoutat obě rozhodčí na letošní Klubové výstavě, kterou nečekaně nakonec celou vyhrála. Byla to taková třešnička na dortu, kdy mi splnila část mých plánů už tím, že je z ní chovná fena.

Ale i kdyby Agi žádnou výstavu nevyhrála a nebyla z nějakého důvodu chovná, byla by platným členem naší rodiny. Chovatelské plány a cíle jsou jedna věc... měla jsem a mám je na x-let dopředu, ale jsou i od toho, aby se průběžně měnily. Beru jednotlivé psy, kteří prochází mým životem, takové, jací jsou... každý byl jiný a každý přinesl do mého života něco jiného... a ambice mám jen takové, aby ten relativně krátký společný čas byl pro nás všechny příjemný a pohodový.

Teď tedy po dlouhých letech budu opět v očekávání narození štěňátek hovawartů a pokud se zadaří, jedno malé chlupaté klubíčko zůstane doma... rozum říká fenka, srdce by víc chtělo psa... tak uvidíme, jako to nakonec dopadne a co se ze spojení Eryho a Agi narodí o:)


« Zpět na seznam článků