Roxy lovec ...

Více fotografií »

Původně jsem měla poslední únorovou sobotu namířeno do Štěpánova na výcvikový den HWPS. Nakonec jsem zůstala bez auta, tak jsem aspoň odpoledne vyrazila s Wandíkem a Roxynkou na procházku. Tentokrát jsme nešli do polím, ale zamířili jsme k Bečvě... bláhově jsem si myslela, že tam nebude mít Roxy takový možnosti vidět na dálku zajíce, kterých je teď na ještě pořád bílém poli poměrně hodně a drží se proklatě blízko polní cesty.

Bývalá louka, na kterou jsme se vypravili, je kousek za zahrádkářskou kolonií - ještě před několika lety jsme tam pravidelně chodili s Deizynkou a Wandíkem. Teď už to má do louky hodně daleko - pokud se člověk nechce prodírat úzkou vyšlapanou cestičkou mezi skoro metrovým porostem, raději se ji od jara do podzimu vyhne. I teď v zimě je na fotkách vidět, co za pár let nechání louky ladem dokáže všechno narůst... je to škoda, není to daleko od Přerova a scházívali se tam svýho času pejskaři na společné vycházky.

Při cestě zpět jsem nedávala dostatečně pozor, takže jsem nestihla včas zaregistrovat v dálce zajíce. Ten však neušel pozornosti Roxynky, která v mžiku vystartovala. Zajíc to byl docela vychytralý... nechal ji přeběhnout, otočil se a metal na druhou stranu, kde se pak schoval za stromek. Akrorát si neuvědomil, že se v uličce mezi zahrádkami dostal mezi mě s Wandíkem a vracející se Roxy. Odhození foťáku do sněhu, abych se mohla pokusit odchytit volnou rukou Roxy, jsem hned zavrhla, takže jsem jen popadla Wandyho za obojek (i když je Wandy sám o sobě nelovec, občas neodolá a přidá se k Roxynce, což jsem nechtěla dopustit) a mačkala druhou rukou spoušť foťáku...

Po chvíli ušákovi došlo, že je v obklíčení, provedl několik kliček a nakonec usoudil, že my stojící jsme menší nebezpečí a profrčel kolem, až se mu za "patami prášilo". Roxy se prohnala kolem se zaujatým loveckým výrazem, takže jsem se ji ani nepokoušela odvolávat, po pár metrech se stejně otočila a vrátila, protože v blízkém lesíku už ušáka ztratila z dohledu....